Dovolená v Norsku začíná většinou fotkou. Zelený fjord sevřený skalami, červený dřevěný domek u vody a nad tím světlo, které v létě nechce zapadnout. Pak přijde druhá myšlenka, jestli to vůbec zaplatíte a co tam budete jíst, když nejíte ryby ani maso. Lenka byla v Norsku dvakrát jako dítě, s tátou, autobusem a trajektem. Fjordy si pamatuje dodnes a ví, že se do Norska dá dostat i bez velkého rozpočtu, jen to chce dobrý plán.
Jako veganky jsme Norsko zatím neprojely, a tak tenhle článek nestojí na „když jsme tam byly“. Jídelní lístky restaurací jsme četly přímo na jejich webech. Zákony, ceny, kurzy a jízdní řády jsme dohledaly z oficiálních zdrojů a všechno ověřily v listopadu 2026. Takový podklad bychom samy chtěly mít, kdybychom zítra vyrážely.
Co v Norsku vidět, když máte týden, a co když máte čtrnáct dní? Kdy jet za fjordy a kdy za polární září? Vyplatí se jet autem, nebo stačí vlak a trajekt? Je Norsko opravdu tak drahé, jak se říká, a kde se dá najíst rostlinně, aniž byste museli žít z chleba? A co z tradiční norské kuchyně ochutnáte, i když maso jíte? Odpovědi najdete níže, od cesty tam až po frázi, kterou se v norské kavárně zeptáte, jestli je koláč veganský.
Co v Norsku vidět: regiony v kostce
Norsko se na první cestu dá rozdělit na čtyři oblasti: Oslo, západní fjordy kolem Bergenu, Stavanger s Lysefjordem a sever za polárním kruhem s Lofoty a Tromsø. Většina lidí na první dovolenou zvolí Oslo a západní fjordy, protože jsou nejblíž a dají se spojit vlakem. Sever je samostatná cesta, kam se obvykle letí.
Oslo: hlavní město u fjordu
Oslo je nejsnazší vstupní brána do Norska. Létá se sem přímo z Prahy a připlouvá sem trajekt z Kielu. Město leží na konci Oslofjordu a dá se projít pěšky nebo projet tramvají. Pro vegany je Oslo nejlepší místo v zemi. Najdete tu veganský bufet, falafel, kde je celé menu rostlinné, i fast food s burgery z hrachového proteinu. Na jídlo se vyplatí zajít do čtvrti Grünerløkka severně od centra a na ulici Torggata, která do ní z centra vede. Jeden až dva dny v Oslu jsou dobrý start, než se vydáte k fjordům. Co v Oslu vidět za dva až tři dny, kolik co stojí a kde se najíst, rozebíráme v článku o tom, co vidět v Oslu.

Bergen a západní fjordy
Bergen je brána k nejslavnějším norským fjordům. Jeho hanzovní nábřeží Bryggen s dřevěnými domy je na seznamu světového dědictví UNESCO. Na stejném seznamu jsou i dva fjordy západního Norska, Geirangerfjord a Nærøyfjord. Nærøyfjord je kousek od vesnice Flåm, kam vede Flåmská dráha. Trať sjíždí zhruba hodinu z horské stanice Myrdal na železnici Oslo–Bergen až dolů k fjordu. Geirangerfjord leží severněji a hodí se spíš na cestu autem. Co v samotném Bergenu vidět a kde se tam najíst, popisujeme v článku o tom, co vidět v Bergenu a kde jíst vegansky. Které fjordy vybrat a jak je vidět z lodi, vlaku nebo auta, najdete v našem přehledu nejkrásnějších norských fjordů.

Stavanger a Preikestolen
Stavanger je výchozí bod k Preikestolenu, skalní plošině 604 metrů nad Lysefjordem. Podle norské turistické centrály Visit Norway měří túra tam a zpět osm kilometrů. Počítejte zhruba se čtyřmi hodinami a převýšením asi 500 metrů. Sezóna trvá od května do října, od listopadu do dubna potřebujete výbavu a průvodce. Ze Stavangeru jezdí k začátku stezky autobus. Ve Stavangeru je navíc jedna z nejzajímavějších rostlinných restaurací v zemi.
Sever: Lofoty, Tromsø a Nordkapp
Sever Norska je pro půlnoční slunce v létě a polární záři v zimě. Lofoty jsou souostroví hor, která vyrůstají přímo z moře. Do Tromsø se jezdí hlavně za polární září. Nordkapp je slavný útes na severním konci Norska, kam se dá dojet autem. Na severu je ale rostlinných restaurací málo. Na Lofotech a v menších místech počítejte s tím, že si budete z velké části vařit sami. Jak se na Lofoty dostat, kdy jet a čtyři podniky s veganským jídlem v menu najdete v článku Lofoty: co vidět, kdy jet a jak se tam dostat.
Oslo a Bergen a Stavanger a Trondheim na naší veganské mapě
11 míst, z toho 8 úplně veganských. Klepněte na špendlík a uvidíte podrobnosti.
Načítám mapu…
- 100% veganské
- Veganské možnosti
Všechna místa z článku najdete na naší veganské mapě.
Kdy jet na dovolenou do Norska
Nejlepší doba na dovolenou v Norsku je od června do srpna, pokud chcete fjordy, túry a dlouhé dny. Na polární záři jeďte na sever mezi zářím a březnem. Květen a září jsou kompromis, kdy už nebo ještě funguje většina turistické infrastruktury a cesty jsou klidnější. Tabulka shrnuje, co vás v jakém období čeká.
| Období | Co zažijete | Kam jet | Poznámka pro vegany |
|---|---|---|---|
| Červen–srpen | dlouhé dny, túry, trajekty v plném provozu, půlnoční slunce na severu | západní fjordy, Preikestolen, Lofoty | venkovské kavárny a stánky otevřené, nejvíc možností |
| Září–říjen | podzimní barvy, začátek sezóny polární záře | Oslo, Bergen, Tromsø | městské restaurace jedou celý rok |
| Listopad–únor | krátké dny, sníh, polární záře | Tromsø, sever, Oslo | na venkově hodně podniků zavřeno, vařte si |
| Březen–duben | polární záře i delší dny, lyžování | sever, hory | stejné jako v zimě |
| Květen | začátek sezóny túr, půlnoční slunce na Nordkappu od 14. května | fjordy, Stavanger | část sezónních podniků teprve otevírá |
Půlnoční slunce a polární záře
Půlnoční slunce svítí podle Visit Norway na Nordkappu od 14. května do 29. července, v Tromsø od 20. května do 22. července a na Lofotech od 28. května do 14. července. Polární záře má sezónu zhruba od konce srpna do konce března. Nejvíc aktivity bývá podle stránky Visit Norway o polární záři v září a říjnu a pak znovu v březnu a dubnu. Záři nikdo nezaručí, potřebujete tmu, jasnou oblohu a trochu štěstí. Polární záři nad sopečnou krajinou a s přímým letem z Prahy nabízí i dovolená na Islandu.
Proč na sezóně záleží i u jídla
Sezóna rozhoduje i o tom, kde se najíte. Městské restaurace v Oslu, Bergenu, Stavangeru a Trondheimu fungují celý rok. Kavárny u fjordů, na Lofotech a v horských vesnicích ale často jedou jen v létě. Když pojedete mimo sezónu, počítejte s tím, že si na venkově budete vařit. Ubytování s kuchyňkou je pak spíš nutnost než výhoda.
Jak se do Norska dostat z Česka
Z Česka se do Norska dostanete letadlem, nebo autem s trajektem. Nejrychlejší je let do Osla. Na trasy přes fjordy je ale nejpraktičtější vlastní nebo půjčené auto. Lenka jela jako dítě s tátou autobusem a trajektem, takže i bez auta a bez letenky to jde, jen to trvá déle.
Letadlem do Osla
Z Prahy se do Osla dá letět přímo. Aktuální letový řád a dopravce najdete na webu letiště Praha, protože spoje se mění podle sezóny. Do Bergenu a Tromsø se letí s přestupem, nejčastěji v Oslu, na Lofoty obvykle přes Bodø. Rostlinné jídlo na palubě si objednejte předem, postup popisujeme v článku jak si objednat veganské jídlo v letadle.
Autem a trajektem z Kielu
Nejpohodlnější cesta autem vede do německého Kielu a odtud trajektem přes noc do Osla. Color Line vyplouvá z Kielu denně ve 14:00 a do Osla připlouvá v 10:00 další ráno. Ušetříte tím jednu noc v hotelu a dlouhou jízdu přes Dánsko a Švédsko. Druhou možností je jet po souši přes Dánsko a Švédsko s kratšími trajekty, což je delší, ale dá se to spojit s dalšími zastávkami. Pokud se cestou chcete zastavit i ve Švédsku, tipy najdete v článku o dovolené ve Švédsku. A při zastávce na dánské straně se vám hodí přehled, co vidět v Dánsku a kde se tam najíst vegansky.
Tip: Na noční trajekt si vezměte vlastní večeři a snídani. Lodní restaurace bývají drahé a rostlinných jídel v nich moc není. Chleba, hummus, zelenina, ovoce a termoska s čajem stačí a ušetříte za jedno jídlo pro celou rodinu.
Norsko autem a obytňákem
Norsko autem nebo obytňákem dává smysl hlavně kvůli fjordům, kam vlak nejede. Počítejte s mýtným a s trajekty, které jsou v Norsku běžnou součástí silnic a přidávají k ceně cesty. Obytňák nebo stan vám zase ušetří za ubytování a dá vám vlastní kuchyň, což je pro vegany v Norsku k nezaplacení.
Při spaní venku platí norské právo volného pohybu, allemannsretten. Podle norského zákona o pobytu v přírodě smíte stanovat ve volné krajině, ale ne blíž než 150 metrů od obydleného domu nebo chaty. Na jednom místě můžete bez svolení majitele zůstat nejvýš dvě noci, výjimkou jsou vysoké hory a místa daleko od obydlí. Stejný zákon vám dovoluje trhat ve volné přírodě borůvky, brusinky a houby. Na severu ale u moruškových polí platí, že majitel může sběr zakázat, morušky na místě sníst smíte vždycky.
Itinerář: 7, 10 nebo 14 dní
Na první cestu po Norsku stačí sedm dní, pokud se držíte trasy Oslo, Flåm a Bergen. Deset dní vám dovolí přidat Stavanger a Preikestolen. Se čtrnácti dny zvládnete i Geiranger a Trondheim. Na sever za polárním kruhem si nechte samostatnou cestu, protože jen přejezd z jihu zabere několik dní.
| Délka | Trasa | Doprava | Kde se dobře najíte rostlinně |
|---|---|---|---|
| 7 dní | Oslo, vlakem do Myrdalu, Flåmská dráha, Nærøyfjord, Bergen | vlak, loď, bez auta | Oslo, Bergen |
| 10 dní | trasa na 7 dní + Stavanger a Preikestolen | vlak, autobus nebo auto | Oslo, Bergen, Stavanger |
| 14 dní | trasa na 10 dní + Geirangerfjord, Ålesund, Trondheim | auto | Oslo, Bergen, Stavanger, Trondheim |
| Sever (5–7 dní) | let do Tromsø nebo na Lofoty, výlety za polární září nebo na hory | letadlo, auto na místě | vlastní vaření, jen pár podniků s rostlinnou volbou |

Týden bez auta: Oslo, Flåm a Bergen
Týdenní trasa Oslo, Flåm a Bergen funguje úplně bez auta. Z Osla jedete vlakem po trati na Bergen do horské stanice Myrdal. Tam přestoupíte na Flåmskou dráhu, která sjede dolů do Flåmu. Z Flåmu se dá pokračovat lodí po Nærøyfjordu do Gudvangenu, odtud autobusem do Vossu a vlakem do Bergenu. Jízdní řády lodí a autobusů se mění podle sezóny, v zimě si je ověřte předem. Začátek i konec trasy jsou ve městech, kde se dobře najíte. Mezi nimi si vezměte jídlo s sebou.
Delší trasa autem
S autem a deseti až čtrnácti dny můžete z Bergenu sjet na jih do Stavangeru a k Preikestolenu, nebo vyrazit na sever ke Geirangerfjordu a do Ålesundu. Itinerář autem počítá s trajekty, horskými průsmyky a pomalejšími silnicemi, než jste zvyklí z Česka. Plánujte kratší denní úseky, než by napovídala mapa. Trondheim na konci trasy nabízí rostlinnou restauraci s bufetem, než poletíte nebo pojedete domů.
Kolik stojí dovolená v Norsku
Ano, Norsko je drahé. Podle norského statistického úřadu SSB byly ceny pro domácnosti v roce 2025 o 28,6 % nad průměrem EU. Jídlo a nealkoholické nápoje byly dražší o 33 % a alkohol s tabákem víc než dvakrát. Nejvíc vás bude bolet restaurace a alkohol. Supermarkety jsou drahé taky, ale s vlastním vařením se dovolená v Norsku dá zvládnout i se středním rozpočtem.
Kolik zaplatíte za jídlo venku
Norská koruna měla 6. listopadu 2026 podle Norges Bank hodnotu asi 2,3 Kč. Pro představu jsme převedly ceny z jídelních lístků rostlinných podniků, které v článku doporučujeme.
| Co | Kde | Cena v NOK | Zhruba v Kč |
|---|---|---|---|
| falafel v chlebu s hummusem | Jamal’s Falafel, Oslo | 99 kr | 230 Kč |
| rostlinný burger | Mat fra Hagen, Trondheim | 179 kr | 415 Kč |
| bufet „sněz, kolik chceš“ | Mat fra Hagen, Trondheim | 229 kr | 530 Kč |
| sobotní oběd o 6 chodech | Bellies, Stavanger | 650 kr | 1 500 Kč |
| degustační večeře o 9 chodech | Bellies, Stavanger | 980 kr | 2 270 Kč |
Jak v Norsku ušetřit
Největší úspora je snídaně a večeře z vlastních zásob a jedno teplé jídlo venku denně. Do Norska si přivezte trvanlivé základy z domova, třeba ovesné vločky, luštěniny, rýži, těstoviny a koření. Chleba, zeleninu a rostlinné mléko pak dokupujte na místě. Vodu si napouštějte do vlastní lahve, balená zbytečně stojí peníze. Za levnější ubytování s kuchyňkou se vyplatí zaplatit víc než za hotel se snídaní, kterou nesníte.
Alkohol je samostatná kapitola. Víno, destiláty a silné pivo smí koncovým zákazníkům prodávat jen státní řetězec Vinmonopolet. V supermarketu je jen slabší pivo.
Tip: Když jíte venku jen jednou denně, dejte si to jídlo jako bufet. V Nordveganu v Oslu nebo v Mat fra Hagen v Trondheimu si naberete, kolik sníte, a po celodenní túře je to jedno z nejvýhodnějších jídel, jaké v Norsku najdete.
Jak projet Norsko levně
Levné Norsko stojí na čtyřech rozhodnutích. Noční trajekt z Kielu do Osla vám ušetří jednu noc v hotelu, protože spíte v kajutě a ráno jste na místě. Trasu Oslo, Flåm a Bergen zvládnete vlakem a lodí, takže neplatíte za půjčené auto, mýtné ani benzín. Díky právu volného pohybu můžete ve volné přírodě stanovat zadarmo, když dodržíte 150 metrů od obydlí a nejvýš dvě noci na jednom místě. A každé jídlo uvařené z nákupu v supermarketu je oproti restauraci velký rozdíl, ať jíte rostlinně, nebo ne.
Kde se v Norsku ubytovat
Pro rostlinně jedící cestovatele je v Norsku nejlepší ubytování to s kuchyní. Apartmány, hostely se společnou kuchyní, chaty v kempech a obytňák vám dovolí vařit, což ušetří víc než jakákoli sleva. Plně veganský hotel jsme v Norsku nenašly. Pokud chcete mít na dovolené alespoň jednu noc s rostlinnou snídaní bez vyjednávání, podívejte se na náš seznam plně veganských hotelů v Evropě a ve světě. Hotelům se snídaní napište předem, často připraví rostlinnou variantu, když o ní vědí.
Norská kuchyně: co je tradiční a co sníte
Tradiční norská kuchyně stojí na rybách, jehněčím a mléčných výrobcích, takže klasická jídla jsou většinou neveganská. Pod tím je ale rostlinný základ, který dává smysl i vám. Brambory, žito a ječmen, zelí, houby a lesní plody z norských lesů. Když víte, co hledat, najdete i v tradiční kuchyni věci, které si dáte bez obav.
Tradiční jídla, která nejsou rostlinná
Mezi nejznámější norská jídla patří fårikål, dušené jehněčí se zelím, a lutefisk, sušená ryba namočená v louhu. Norové milují brunost, hnědý sýr ze syrovátky, který se krájí na chleba. Ten je mléčný, takže pro vegany ne. Lefse, tenká bramborová nebo mouční placka, se často dělá s máslem a mlékem. Skillingsboller, norské skořicové šneky, mají v těstě obvykle máslo. Když po nich budete mít chuť doma, zkuste náš recept na veganské skořicové rolky.
Jak si objednat v běžné restauraci
V běžné norské restauraci začněte vegetariánským jídlem a zeptejte se, co se dá vynechat. Typicky jde o sýr, smetanu v omáčce, máslo na zelenině nebo vejce v těstě. Obsluha v Norsku bývá na dotazy ohledně alergií a složení zvyklá a ptát se není nezdvořilé. Pomůže říct to přímo norsky, například „uten melk, smør og egg“. Celý seznam frází najdete na konci článku.
Co z norské kuchyně sníte
Flatbrød, tenký křupavý chléb, se často peče jen z mouky, vody a soli. Některé recepty ale přidávají mléko, takže na obalu si složení zkontrolujte. Morušky (multe) a brusinky (tyttebær) jsou severské lesní plody, které v létě sami natrháte. Brambory a zelí jsou základ venkovské kuchyně. A v Oslu, Bergenu nebo Stavangeru dnes rostlinné restaurace vaří vlastní verze severských jídel, takže tradici ochutnáte i bez masa.
V Norsku nejlíp jíte tam, kde máte vlastní kuchyň a v batohu krabičku. Restaurace jsou bonus, ne plán.
Je Norsko vegan friendly? Kde jíst
Ve velkých městech ano, na venkově spíš ne. V Oslu, Bergenu, Stavangeru a Trondheimu najdete plně rostlinné restaurace. V menších městech a u fjordů se obvykle spolehnete na jedno rostlinné jídlo v menu, kavárnu s rostlinným mlékem a supermarket. Všechna místa níže mají plně rostlinné menu, které jsme četly na jejich vlastních webech v listopadu 2026.
| Podnik | Město | Typ | Co si dát |
|---|---|---|---|
| Nordvegan | Oslo | veganský bufet | katsu kari, thajské žluté kari |
| Jamal’s Falafel | Oslo | veganský falafel | falafel s hummusem v chlebu |
| Dirty V | Oslo, Bergen | veganský fast food | burger a hranolky |
| Bellies | Stavanger | veganská degustační restaurace | sezónní menu z pece na dřevo |
| Mat fra Hagen | Trondheim | rostlinný bufet a burgery | bufet „sněz, kolik chceš“ |

Oslo: Nordvegan, Jamal’s Falafel a Dirty V
Nordvegan na ulici Kristian IVs gate 15B je veganský bufet pár minut od stanice Nationaltheatret. Naberete si japonské katsu kari, thajské žluté kari, smažené hlívy nebo jarní závitky a můžete jíst na místě i s sebou. Z drobností stojí za ochutnání arancini, tempura ze sladkých brambor nebo smažené knedlíčky. Jamal’s Falafel na Heimdalsgata 2C mezi čtvrtěmi Grünerløkka a Tøyen má podle vlastního menu všechna jídla stoprocentně rostlinná. Falafel s hummusem v chlebu stojí 99 korun, verze s baba ganoush a granátovým jablkem 109 korun. Kdo falafel nechce, dá si rolku se smaženým lilkem, hranolky a muhammarou. Otevřeno je denně od 10 do 23 hodin. Majitel Jamal pochází ze Sýrie a vaří podle rodinných receptů.
Bergen: Dirty V
Dirty V na Nøstegaten 81 v Bergenu je plně rostlinný fast food, dřív známý jako Dirty Vegan. Burgery dělají z hrachového proteinu Beyond, „kuře“ a „slanina“ jsou ze sóji. V Oslu ho najdete na Torggata 23. Podnik na webu sám píše, že většina hostů nejsou vegani. Je to tedy dobrá volba, když cestujete s někým, kdo maso jí a chce prostě burger a hranolky.
Stavanger: Bellies
Bellies na Støperigata 6 ve Stavangeru vaří jen ze surovin rostlinného původu a nakupuje co nejvíc od místních farmářů. Menu se mění podle sezóny a hodně se tu fermentuje a peče v peci na dřevo. Degustační večeře o devíti chodech stojí 980 korun, sobotní oběd o šesti chodech 650 korun. Otevřeno mají od středy do soboty večer, stůl si rezervujte předem. Restaurace upozorňuje, že kvůli své kuchyni nezvládne alergii na sóju a kokos.
Trondheim: Mat fra Hagen
Mat fra Hagen na Thomas Angells gate 10b v centru Trondheimu vaří rostlinné jídlo od roku 2014. Bufet „sněz, kolik chceš“ stojí podle jejich menu 229 korun, studenti platí 199 korun. V bufetu si vybíráte z pečené zeleniny, burgerů, batátových hranolek, rolek, quinoového a tofu salátu. Kdo nechce bufet, dá si chipotle burger, falafelovou rolku nebo acai bowl. Otevírací dobu si před cestou ověřte na jejich stránkách, protože se v různých zdrojích liší.
Fjordy, Lofoty a Tromsø: počítejte s vařením
Ve vesnicích u fjordů, na Lofotech a v Tromsø jsme plně rostlinný podnik, který bychom mohly ověřit z jeho vlastního webu, nenašly. Neznamená to hlad. Restaurace v turistických místech mají často vegetariánské jídlo, které se dá upravit, a kavárny mají rostlinné mléko. Zeptejte se na „vegansk“, pomůžou fráze níže. Na delší pobyt na severu ale počítejte s nákupem v supermarketu a vlastní kuchyní.
Čtěte také
Norsko chcete spojit se Švédskem, Dánskem nebo Finskem? V článku o dovolené ve Skandinávii najdete všech pět severských zemí, cestu vlakem z Prahy do Kodaně a rostlinné tipy pro hlavní města.
Nákupy a vaření v Norsku
Supermarket je pro vegana v Norsku nejspolehlivější restaurace. Nejčastěji potkáte řetězce Rema 1000, Kiwi, Coop a Meny. Rostlinné mléko, tofu, luštěniny, chleba, zeleninu i rostlinné alternativy masa najdete ve větších pobočkách bez problémů. V malých obchodech na venkově bývá výběr užší, takže se zásobte ve městě.
Na co se dívat na obalech
Na obalech hledejte slova „vegansk“ (veganský) a „plantebasert“ (rostlinný). Pozor na „melk“ (mléko), „smør“ (máslo), „egg“ (vejce), „ost“ (sýr) a „myse“ (syrovátka). Syrovátka se schovává v pečivu i v brunostu. Slovo „vegetar“ znamená vegetariánský, ne veganský.
Kavárny a pekárny
V norské kavárně si ke kávě řekněte o „havremelk“, ovesné mléko. Pečivo je horší. Skořicové a kardamomové šneky, které uvidíte v každé pekárně, mívají v těstě máslo a mléko. Než si vyberete, zeptejte se „Er dette vegansk?“. Ve městech občas najdete veganskou verzi přímo označenou, na venkově spíš ne. Bezpečnější volba na svačinu je chleba a pomazánka z vlastního nákupu.
Jídlo na túru a na cestu
Na Preikestolen, na trasu kolem fjordů nebo na trajekt si balte jídlo, protože po cestě nemusí být nic otevřeno. Osvědčí se flatbrød s pomazánkou, ořechy, sušené ovoce, rostlinné tyčinky a termoska. V létě si k tomu natrháte borůvky. Kdo jede obytňákem, má výhodu. Večeře uvařená u fjordu je v Norsku nejlepší restaurace s výhledem, jakou si můžete dovolit.
Tip pro ty, kdo maso jedí: Zkuste v Bergenu nebo Oslu zajít do Dirty V. Burger z hrachového proteinu a „dirty fries“ vás možná překvapí víc, než čekáte.
Norština pro vegany
V Norsku se domluvíte anglicky téměř všude, i na venkově. Pár norských slov ale pomůže, hlavně při čtení obalů a jídelních lístků. Tyhle fráze jsme vybraly tak, aby vám řekly, co v jídle je.
| Česky | Norsky | Kdy se hodí |
|---|---|---|
| Jsem vegan / veganka. | Jeg er veganer. | na začátku objednávky |
| Je to veganské? | Er dette vegansk? | u koláče, polévky, pečiva |
| bez masa, bez ryby | uten kjøtt, uten fisk | u úpravy jídla |
| bez mléka, másla a vajec | uten melk, smør og egg | u pečiva a dezertů |
| Je tam sýr? | Er det ost i? | u pizzy, salátu, sendviče |
| rostlinný | plantebasert | na obalech a v menu |
| ovesné mléko | havremelk | v kavárně ke kávě |
| Děkuji. | Takk. | vždycky |
Stojí Norsko za to?
Stojí, pokud ho budete brát jako dovolenou v přírodě, ne jako gurmánský výlet. Fjordy, Preikestolen a půlnoční slunce jsou zážitky, kvůli kterým se Norsko vyplatí i s vysokými cenami. Jídlo vyřešíte kombinací, a to platí, ať jste vegan, nebo s vegany jen cestujete. Ve městech si užijete pár rostlinných restaurací, které stojí za zastávku, a mezi nimi vám pomůže vlastní kuchyň, supermarket a krabička v batohu. Když si trasu naplánujete přes Oslo, Bergen, Stavanger nebo Trondheim, budete mít aspoň každých pár dní teplé rostlinné jídlo, na které se můžete těšit. Byli jste v Norsku vy? Kde jste se nejlíp najedli a co byste nám poradili na sever?
Často kladené otázky
Je Norsko drahé na dovolenou?
Ano, Norsko patří k nejdražším zemím Evropy. Podle norského statistického úřadu SSB byly ceny v roce 2025 o 28,6 % nad průměrem EU a jídlo o 33 %. Nejvíc ušetříte vlastním vařením a ubytováním s kuchyní. Rostlinné bufety v Oslu a Trondheimu patří k levnějším teplým jídlům venku.
Kdy je nejlepší doba na cestu do Norska?
Na fjordy a túry jeďte od června do srpna, kdy jsou dny dlouhé a všechno je otevřené. Na polární záři jeďte na sever mezi zářím a březnem. Květen a září jsou klidnější kompromis.
Kolik dní stačí na Norsko?
Na první cestu stačí sedm dní na trasu Oslo, Flåm a Bergen, zvládnete ji i bez auta. S deseti dny přidáte Stavanger a Preikestolen. Se čtrnácti dny a autem zvládnete i Geirangerfjord a Trondheim.
Dá se v Norsku jíst vegansky?
Ve městech ano. Oslo, Bergen, Stavanger a Trondheim mají plně rostlinné restaurace, například Nordvegan, Dirty V, Bellies nebo Mat fra Hagen. Na venkově, u fjordů a na severu počítejte hlavně se supermarketem a vlastním vařením.
Vyplatí se jet do Norska autem?
Autem se vyplatí jet, pokud chcete vidět víc fjordů a vozit si vlastní jídlo. Nejpohodlnější je trajekt Color Line z Kielu do Osla přes noc. Počítejte s mýtným a trajekty po cestě, na trasu Oslo, Flåm a Bergen auto nepotřebujete.
Newsletter
Získejte naše e-booky zdarma
Přihlaste se k newsletteru a hned si stáhněte e-book Veganské Vánoce z naší kuchyně s 10 recepty na cukroví, perník a vánočku. Pak jednou měsíčně nová místa z veganské mapy a nové články. Odhlásit se můžete jedním kliknutím.

