Evropa

Skandinávie: kdy jet, jak se tam dostat a co jíst

Geirangerfjord v Norsku z výšky, zelené svahy a klidná voda, typická krajina Skandinávie v létě
SdíletFacebookPinterestE-mail

Skandinávie má pověst drahého, chladného a trochu vzdáleného kouta Evropy. Pak se ale podíváte na fotky fjordů, dřevěných domků u jezer a půlnočního slunce a začnete počítat, kolik dní dovolené vám letos zbývá. Lenka byla v Norsku jako dítě dvakrát, s tátou, autobusem a trajektem. Z těch cest si odnesla hlavně jedno: na sever se dá dostat i bez letenky a bez velkého rozpočtu, jen to chce trochu plánování.

Jako veganky jsme severské země zatím neprojely, proto tenhle článek nestavíme na „když jsme tam byly“. Prošly jsme jídelní lístky restaurací přímo na jejich webech, jízdní řády vlaků a trajektů a oficiální turistické zdroje, a všechno ověřily v listopadu 2026. Výsledek je praktický podklad, ze kterého si naplánujete první cestu na sever, ať jíte rostlinně, nebo s námi jen jedete na výlet.

Co je vlastně Skandinávie a patří k ní Finsko a Island? Kdy jet, když chcete půlnoční slunce, a kdy kvůli polární záři? Dá se z Prahy dojet vlakem až do Kodaně, a jak se dostat do Norska autem? Co je skandinávská kuchyně kromě masových kuliček a dá se tam najíst vegansky bez zruinované peněženky? Na všechno odpovídáme níže, země po zemi.

Co je Skandinávie a které státy k ní patří

Skandinávie jsou v užším smyslu tři státy: Dánsko, Norsko a Švédsko. Takhle ji definuje i norská národní encyklopedie Store norske leksikon. Když se k nim přidá Finsko a Island (a také Faerské ostrovy, Grónsko a Alandy), mluvíme o severských zemích. V běžné řeči se ale „Skandinávie“ používá i pro celý sever, a proto v tomhle článku najdete všech pět států.

Skandinávie a severské země v jedné tabulce

Severské státy mají každý vlastní měnu kromě Finska, které platí eurem. Všech pět patří do schengenského prostoru, takže mezi nimi cestujete s českým občanským průkazem. Dánsko, Švédsko a Norsko ale na hranicích dočasně kontrolují, proto mějte doklad vždy u sebe. Norsko a Island přitom nejsou členy Evropské unie.

StátHlavní městoMěnaEUKvůli čemu jet
DánskoKodaňdánská koruna (DKK)anoKodaň, kola, nová severská kuchyně
ŠvédskoStockholmšvédská koruna (SEK)anojezera, lesy, ostrovy, fika
NorskoOslonorská koruna (NOK)nefjordy, hory, Lofoty, půlnoční slunce
FinskoHelsinkyeuro (EUR)anojezera, sauna, Laponsko
IslandReykjavíkislandská koruna (ISK)nesopky, ledovce, gejzíry, polární záře

Kde leží Skandinávie a jaká je nejvyšší hora

Skandinávie leží na severu Evropy, nad Německem a Polskem, mezi Severním a Baltským mořem. Dánsko je nejjižnější a nejplacatější, Norsko se Švédskem sdílí Skandinávský poloostrov a sever obou zemí zasahuje za polární kruh. Nejvyšší horou Skandinávie je norský Galdhøpiggen v pohoří Jotunheimen. Měří 2 469 metrů a je zároveň nejvyšší horou celé severní Evropy.

Kodaň a Helsinky a Oslo a Reykjavík a Stockholm na naší veganské mapě

17 míst, z toho 13 úplně veganských. Klepněte na špendlík a uvidíte podrobnosti.

Načítám mapu…

  • 100% veganské
  • Vegetariánské

Všechna místa z článku najdete na naší veganské mapě.

Kdy jet do Skandinávie

Do Skandinávie jeďte od června do srpna, když chcete dlouhé dny, otevřené horské silnice a koupání v jezerech. Květen a září jsou klidnější a levnější. Na polární záři je nejlepší doba od konce září do března, daleko na severu a za tmy. Žádný měsíc není „špatný“, jen se v každém hodí na něco jiného.

ObdobíCo čekatNejlepší naPro rostlinné jedlíky
Červen až srpendlouhé dny, na severu půlnoční slunce, nejvíc lidí a nejvyšší cenyfjordy, turistiku, ostrovy, road tripvšechno otevřené, terasy, trhy, lesní plody
Květen a zářímírné počasí, méně turistů, příroda se probouzí nebo barvíměsta, turistiku, levnější ubytovánírestaurace jedou naplno, bez front
Říjen až březenkrátké dny, sníh, na severu polární nocpolární záři, Laponsko, saununěkteré podniky omezují otevírací dny
Prosinectma, světýlka, vánoční trhyadvent ve městechrostlinné vánoční bufety

Léto a půlnoční slunce

Půlnoční slunce uvidíte jen za polárním kruhem a jen v létě. Podle Visit Norway nezapadá slunce na Nordkappu od 14. května do 29. července, v Tromsø od 20. května do 22. července a na Lofotech od 28. května do 14. července. Na jihu, v Kodani, Oslu nebo Stockholmu, sice slunce zapadne, ale v červnu se tam pořádně nesetmí.

Léto je zároveň nejrušnější. Trajekty, chaty a populární vyhlídky se plní, proto rezervujte s předstihem. Odměnou jsou večery, kdy můžete v deset večer vyrazit na procházku za světla.

Polární záře nad zasněženými horami na Lofotech v Norsku, nejlepší doba je od září do března
Foto: Stein Egil Liland / Pexels

Zima a polární záře

Polární záři v Norsku můžete podle Visit Norway vidět od konce srpna do konce března. Statisticky nejvíc aktivity bývá v září a říjnu a pak v březnu a dubnu. Potřebujete tmu a jasnou oblohu, takže jeďte za polární kruh, například do Tromsø, na Lofoty, do švédské Kiruny nebo do finského Laponska.

Jaro a podzim, když chcete klid

Květen a září jsou pro první cestu do Skandinávie možná nejlepší kompromis. Ve městech je všechno otevřené, ubytování bývá levnější než v červenci a na turistických stezkách potkáte méně lidí. V září navíc švédské lesy hrají podzimními barvami a vrcholí sezóna hub a lesních plodů.

Cesta do Skandinávie z Česka

Do Skandinávie se z Česka dostanete třemi způsoby. Přímým vlakem z Prahy do Kodaně, autem přes Německo a trajektem, nebo letadlem. Vlak a auto jsou pomalejší, ale cesta je součástí výletu a uhlíková stopa je mnohem menší. Proč na tom záleží, vysvětlujeme v článku o uhlíkové stopě a tom, jak ji snížit.

Vlakem z Prahy do Kodaně

Od 14. června 2026 jezdí přímé vlaky Českých drah do Kodaně, až třikrát denně. Soupravy ComfortJet jedou přes Ústí nad Labem, Berlín a Hamburk a cesta trvá asi 11 hodin.

V Berlíně nebo Hamburku si můžete cestu rozdělit a jeden den zůstat. Kde se v Berlíně dobře najíst, máme sepsané v tipech co vidět v Berlíně a kde jíst vegansky.

Do Stockholmu jezdí z Berlína a Hamburku noční vlak RDC EuroNight, několikrát týdně. Podle jízdního řádu dopravce staví i na letišti v Kodani a v Lundu a ráno přijede na stockholmské hlavní nádraží. Jezdí jen v určené dny, proto si kalendář ověřte ještě před nákupem jízdenky.

Skandinávie autem a trajektem

Skandinávie autem znamená projet Německo a pak se rozhodnout, kterým trajektem pokračovat. Nejkratší přívoz provozuje Scandlines z Puttgardenu do dánského Rødby (asi 45 minut). Z Rostocku jede do dánského Gedseru (asi 2 hodiny). Z Dánska se do Švédska dostanete po Öresundském mostě mezi Kodaní a Malmö.

Do Norska se hodí noční trajekt Color Line z Kielu do Osla. Odplouvá denně ve 14:00 a do Osla připlouvá v 10:00 druhý den ráno, takže noc strávíte v kajutě místo v autě. Pod Fehmarnským průlivem mezitím vzniká tunel, kterým má cesta z Puttgardenu do Rødby trvat autem jen 10 minut. Zatím je ale ve výstavbě.

Tip: Na trajekt si přibalte vlastní jídlo. Lodní bufety bývají drahé a rostlinných jídel v nich moc nenajdete. Chléb, pomazánka, ovoce a termoska s čajem z domova vám ušetří peníze i nervy.

Letadlem a mezi severskými zeměmi

Letadlo je nejrychlejší cesta na Island a za polární kruh. Spoje z Prahy se mění podle sezóny, aktuální nabídku najdete na webu pražského letiště. Rostlinné jídlo na palubě si objednejte předem, postup popisujeme v článku jak objednat veganské jídlo v letadle.

Mezi severskými zeměmi se dá cestovat po souši i po moři. Z Kodaně do Malmö jezdí vlak přes most, ze Stockholmu do Osla a do Göteborgu se dá dojet vlakem a mezi Stockholmem a Helsinkami pluje celoročně noční trajekt Tallink Silja. Z Helsinek je to trajektem kousek i do estonského Tallinnu.

Kam ve Skandinávii: země po zemi

Každá severská země nabízí něco jiného, a na první cestu proto stačí jedna nebo dvě. Na jeden týden si vyberte jedno hlavní město a jeden kus přírody kolem něj. Snaha „vidět celou Skandinávii“ skončí tím, že většinu dovolené prosedíte v autě, protože vzdálenosti jsou na severu mnohem delší, než vypadají na mapě.

Lodě a barevné domy na nábřeží Nyhavn v Kodani, prvním cíli cesty vlakem do Skandinávie
Foto: Shvets Anna / Pexels

Dánsko

Dánsko je nejbližší a nejsnáz dostupná severská země, z Prahy do Kodaně dojedete vlakem bez přestupu. Kodaň je ideální na prodloužený víkend. Půjčíte si kolo, projdete se po nábřeží Nyhavn a večer zajdete na večeři do některé z rostlinných restaurací, kterými je město známé. Kdo má víc času, může pokračovat na ostrovy nebo podél pobřeží Jutska. Kam v Dánsku jet mimo Kodaň, kolik co stojí a kde se najíst, rozebíráme v článku co v Dánsku vidět a kde se najíst vegansky.

Švédsko

Švédsko je země lesů, jezer a ostrovů a pro přírodu je skvělé díky takzvanému allemansrätten. Podle švédské agentury pro životní prostředí Naturvårdsverket se v přírodě můžete volně pohybovat, sbírat borůvky a postavit si stan, když přírodu neničíte a nerušíte ostatní. Stockholm je město na vodě a z centra se lodí dostanete do souostroví. Pro rodiny s dětmi je lákadlem park Astrid Lindgrens Värld ve Vimmerby, plný míst z jejích knih. Kam ve Švédsku jet, kolik to stojí a kde se najíst v Göteborgu a Malmö, rozebíráme v článku o tom, jak naplánovat dovolenou ve Švédsku.

Norsko

Norsko je země fjordů a hor a z celé Skandinávie nejvíc stojí za road trip. Klasická trasa vede z Osla přes hory do Bergenu a dál k fjordům Sognefjord a Geirangerfjord. Kdo má dva týdny, může pokračovat na sever, na Lofoty nebo do Tromsø. Podrobnou trasu na 7 až 14 dní, ceny a rostlinná místa v Oslu, Bergenu, Stavangeru a Trondheimu najdete v článku o dovolené v Norsku. Co vidět přímo v Bergenu, rozebíráme v samostatném článku o Bergenu.

Lenka po Norsku jako dítě dvakrát cestovala s tátou autobusem a trajekty, a právě tahle kombinace funguje dodnes. Na pobřeží fjordů jsou trajekty běžnou součástí silnic. Které fjordy na takové cestě nevynechat, najdete v článku o nejkrásnějších norských fjordech.

Finsko

Finsko je země jezer a sauny. Finská saunová kultura je od roku 2020 zapsaná na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Helsinky jsou kompaktní a snadno se v nich chodí pěšky. V zimě láká Laponsko, kde je sníh, polární záře a tma, která má své kouzlo. Podrobně, od Helsinek po Laponsko, to rozebíráme v článku Finsko na dovolenou: co vidět, ceny a kde jíst vegansky.

Vodopád Seljalandsfoss na Islandu, severské zemi, která do Skandinávie v užším smyslu nepatří
Foto: Markus Partoll / Pexels

Island

Island je severská země, ale ne skandinávská, a od zbytku severu se liší i krajinou. Najdete tu sopky, lávová pole, ledovce, gejzíry a vodopády. Většina lidí si na okruh kolem ostrova půjčí auto. Reykjavík je malé město, kde se dá dobře najíst i rostlinně, a hodí se jako základna na první dva tři dny. Co v něm vidět, kde se koupat a kde jíst vegansky, popisujeme v článku o tom, co vidět v Reykjavíku. Kdy na Island jet, kolik stojí okruh kolem ostrova a kde se najíst i mimo Reykjavík, rozebíráme v článku o tom, jak si naplánovat dovolenou na Islandu.

Skandinávie na týden, deset dní a dva týdny

Na první cestu do Skandinávie stačí týden, pokud se držíte jedné nebo dvou zemí. Sestavily jsme tři trasy podle délky dovolené, všechny jdou projet bez auta nebo s autem a všechny vedou přes města, kde se dobře najíte rostlinně. Kdo zvažuje poznávací zájezd, může si podle nich udělat představu, kolik se dá za danou dobu zvládnout i na vlastní pěst.

Týden: Kodaň a Malmö

Týdenní trasa začíná přímým vlakem z Prahy do Kodaně. V Kodani strávíte čtyři dny, s jednou večeří v Bistru Lupa a víkendovým brunchem v Beyle. Pátý den přejedete vlakem po Öresundském mostě do švédského Malmö a podíváte se, jak se liší dvě země vzdálené necelou hodinu cesty. Zpátky jedete stejnou cestou, s možnou zastávkou v Hamburku nebo Berlíně.

Deset dní: Kodaň, Stockholm a Helsinky

Desetidenní trasa propojí tři hlavní města. Z Kodaně pokračujete vlakem do Stockholmu, kde si dáte oběd v Hermans a snídani v Mahalo. Ze Stockholmu poplujete nočním trajektem do Helsinek, takže ušetříte jednu noc v hotelu a ráno se probudíte ve Finsku. V Helsinkách ochutnáte karelské taštičky v Rakastan a domů letíte nebo se vrátíte trajektem a vlakem.

Dva týdny: Norsko autem

Dvoutýdenní road trip po Norsku začíná nočním trajektem z Kielu do Osla. Z Osla vede cesta přes hory k fjordům a do Bergenu, odkud se můžete vrátit jinou trasou podél pobřeží nebo přes Švédsko. Vlastní auto znamená vlastní kufr na jídlo, a to se v Norsku hodí, protože na venkově jsou rostlinná jídla v restauracích vzácnější než v Oslu. Nákup v supermarketu a vařič vám zajistí, že budete jíst dobře i u fjordu.

Čtěte také

Cestujete se spolucestujícím, který maso jí, a nevíte, jak to na cestách skloubit? V článku jak cestovat vegansky i s neveganským partnerem najdete praktické tipy na plánování, restaurace i kompromisy, které fungují.

Skandinávská kuchyně: co se jí a co je rostlinné

Skandinávská kuchyně stojí na žitném chlebu, bramborách, kořenové zelenině, houbách a lesních plodech, a proto je k rostlinnému stravování blíž, než by se zdálo. Ryby, maso a mléčné výrobky v ní hrají velkou roli, ale základní suroviny jsou často rostlinné. Stačí vědět, kam se dívat.

Tradiční jídla a jejich rostlinné verze

Dánský smørrebrød je otevřený chlebíček na tmavém žitném chlebu a v rostlinných restauracích ho dostanete s pečenou zeleninou nebo s houbami. Švédská fika je pauza na kávu s něčím sladkým, typicky se skořicovým šnekem kanelbulle. Klasický kanelbulle se peče s máslem, ale ve veganských kavárnách ho mají i rostlinný. Finské karjalanpiirakka, karelské taštičky z žitného těsta, se tradičně plní ječnou kaší nebo bramborem a podávají s vaječným máslem.

Ke všemu patří brusinky a borůvky, kopr, nakládaná zelenina a houby. Brusinkový džem k bramborám zná každý, kdo byl v IKEA, a je rostlinný sám od sebe. Na islandské farmě nebo v norských horách se naopak připravte na kuchyni postavenou na jehněčím a rybách, a tam se vyplatí mít v batohu vlastní zásoby.

Nová severská kuchyně

Nová severská kuchyně je směr, který z Kodaně udělal jedno z nejzajímavějších gastronomických měst Evropy. Stojí na sezónních, místních a sbíraných surovinách, a právě proto mu sedí zelenina. Kodaňské Bistro Lupa vaří úplně rostlinně a podle svého webu získalo zelenou michelinskou hvězdu i ocenění Bib Gourmand. Je to důkaz, že rostlinná kuchyně na severu nemusí být kompromis.

Žitný chleba, brambory, houby a brusinky. Základ severské kuchyně byl rostlinný dávno předtím, než se o veganství začalo mluvit.

Co ochutnat, i když nejste vegan

Pokud s vámi jede někdo, kdo jí všechno, vezměte ho do helsinské Kahvila Rakastan na rostlinné karelské taštičky z žitného těsta. Rodina, která kavárnu vede, peče podle receptu babičky z Karélie, jen bez živočišných surovin. Je to finská klasika, která chutná přesně tak, jak má, a málokdo pozná rozdíl.

Kde se ve Skandinávii najíst vegansky

Ve všech pěti severských metropolích najdete plně rostlinné restaurace, kavárny i bufety. Vybraly jsme dvě až tři místa v každém městě a jídelní lístek každého z nich jsme si přečetly na jeho vlastním webu. U každého uvádíme, jestli je veganské celé, nebo jde o vegetariánský podnik s veganskými jídly.

MěstoPodnikTypCo si dát
KodaňBistro Lupaplně rostlinnésezónní večerní menu
KodaňBeylaplně rostlinnévíkendový brunch
StockholmHermansplně veganský bufetobědový bufet s výhledem
StockholmMahaloplně rostlinnésnídaně, bowly
OsloNordveganplně veganský bufetkatsu kari, lasagne
HelsinkyKahvila Rakastanplně rostlinnékarelské taštičky
HelsinkyVegalicious Pastryveganská cukrárnadorty a pečivo
HelsinkyYes Yes Yesvegetariánské, veganské menuveganské degustační menu
ReykjavíkMamaplně rostlinnédhal, snídaně
ReykjavíkKaffihúsið Garðurinnvegetariánské a vegansképolévka a jídlo dne

Jídelní lístky a otevírací doby jsme ověřily na webech podniků v listopadu 2026. Mění se, proto si je před návštěvou zkontrolujte.

Vegansky v Kodani

Bistro Lupa v Østerbro (Marstalsgade 8) vaří úplně rostlinně a otevírá večer, v sobotu i na oběd. Ve stejné skupině restaurací patří i Beyla v nové čtvrti Carlsberg Byen (Købkes Plads 34). Beyla je ležérní rostlinný podnik s víkendovým brunchem a večeřemi, takže se hodí i na neformální sobotní dopoledne.

Panorama Stockholmu s historickými domy odrážejícími se ve vodě, město s veganským bufetem Hermans
Foto: Jakob Stöberl / Pexels

Vegansky ve Stockholmu

Hermans na Södermalmu (Fjällgatan 23B) je plně veganský bufet s výhledem na Stockholm a vodu. Obědový bufet stojí 195 SEK, večerní a víkendový 285 SEK, a v ceně je kafe a čaj. V bufetu bývá zeleninové lasagne s červenou čočkou, jeden dva guláše, saláty, domácí chléb a hummus. Na snídani nebo oběd zajděte do Mahalo, které vaří rostlinně od roku 2015 a má tři kavárny (Kungsholmen, Södermalm a Vasastan). Co dalšího ve Stockholmu stihnout a kde se najíst vegansky, rozebíráme v článku o tom, co vidět ve Stockholmu.

Vegansky v Oslu

Nordvegan v centru Osla (Kristian IVs gate 15B, pět minut pěšky od stanice Nationaltheatret) je veganský bufet otevřený každý den. Na lístku najdete japonské katsu kari, thajské žluté kari, lasagne, dýňový koláč s lilkem a buddha bowly. Jídlo si můžete vzít i s sebou, což se hodí, když máte v plánu odpolední výlet na fjord. Další veganská místa, památky a ceny najdete v článku o tom, co v Oslu vidět a kde jíst.

Nábřeží v Helsinkách s ruským kolem a katedrálou, kde najdete rostlinné karelské taštičky
Foto: Antti Kulmanen / Pexels

Vegansky v Helsinkách

Kahvila Rakastan na Mannerheimintie 13 B peče rostlinné karelské taštičky s ječnou kaší nebo bramborem, v pondělí má zavřeno. Vegalicious Pastry na Laivurinkatu 37 je čistě veganská cukrárna s dorty a pečivem. Od listopadu do ledna otevírá jen od pátku do neděle.

Na večeři zajděte do Yes Yes Yes (Iso Roobertinkatu 1). Je to vegetariánská restaurace, ale má veganské degustační menu za 56 eur a veganská jídla označuje písmenem „v“.

Vegansky v Reykjavíku

Mama v Bankastræti 2 je stoprocentně rostlinná restaurace otevřená denně od 9 do 21 hodin. Hřejivý dhal z červené čočky s kokosovým mlékem a rýží tu stojí 4 190 ISK. Nedaleko, na Klapparstígur 37, najdete Kaffihúsið Garðurinn. Je to vegetariánská a veganská kavárna s domácími polévkami a koláči, v neděli má zavřeno.

Tip na Vánoce: Stockholmský Hermans v roce 2026 po roční pauze obnovuje plně rostlinný švédský vánoční bufet julbord. Koná se od 18. do 20. prosince 2026 a stojí 695 SEK, v pátek na oběd a pro studenty 550 SEK. Pokud k tomu chcete i vánoční trhy, podívejte se na náš výběr vánočních trhů v Evropě.

Je Skandinávie drahá?

Ano, Skandinávie je drahá hlavně v restauracích, ale rostlinný cestovatel ušetří víc, než by čekal. Největší položkou bývá jídlo venku a ubytování, zatímco příroda je zdarma a díky allemansrätten ve Švédsku i přespání pod stanem. Rozpočet se dá ovlivnit hlavně tím, kdy a kde jíte.

Kolik stojí jídlo venku

Ceny z jídelních lístků vám dají lepší představu než obecné průměry. Obědový bufet v Hermans stojí 195 SEK a večerní 285 SEK. Dhal v reykjavické Mama stojí 4 190 ISK. Veganské degustační menu v helsinském Yes Yes Yes vyjde na 56 eur.

Obecně platí, že oběd je na severu výrazně levnější než večeře, a hodně restaurací nabízí polední menu nebo bufet za pevnou cenu.

Jak ušetřit na jídle

Nejvíc ušetříte v supermarketech. Rostlinná mléka, tofu, hummus a hotové rostlinné náhražky masa jsou ve švédských, dánských i finských obchodech běžné a dobře označené. Na snídani a večeři si kupujte jídlo v obchodě, hlavní jídlo dne si dejte v poledne v restauraci. Ubytování s kuchyňkou (hostel, apartmán nebo chata) se vám vrátí už za dva tři dny.

Tip: Hlídejte zavírací dny. Garðurinn v Reykjavíku má zavřeno v neděli, Rakastan v Helsinkách v pondělí a Vegalicious v zimě otevírá jen od pátku do neděle. Neděle a pondělí jsou dny, kdy si dobré rostlinné jídlo nejlépe naplánujete předem.

Kde se ve Skandinávii ubytovat

Ve Skandinávii se nejvíc vyplatí ubytování, kde si můžete vařit. Hostely, apartmány a chaty s kuchyňkou vám umožní kupovat jídlo v supermarketu a jíst rostlinně bez vysvětlování. Při hledání chaty se hodí znát místní slova. Ve Švédsku hledejte stuga, v Norsku hytte, ve Finsku mökki a v Dánsku sommerhus. Ve městech se vyplatí bydlet blízko veřejné dopravy, mimo centrum bývají ceny nižší.

Hotelové snídaně bývají na severu bohaté a často na nich najdete rostlinné mléko, ovesnou kaši, chléb a zeleninu. Napište hotelu předem, že jíte rostlinně, a zeptejte se, co vám připraví. Plně veganské hotely jsou zatím vzácné, ty, které známe, máme v přehledu veganských hotelů ve světě. Ve Švédsku navíc můžete díky allemansrätten přespat pod stanem v přírodě.

Užitečné fráze pro objednávání ve Skandinávii

V severských zemích se anglicky domluvíte téměř všude. Pár slov v místním jazyce ale udělá radost a slovo pro „veganský“ se hodí znát i při čtení etiket v obchodě. Výslovnost uvádíme jen přibližně.

ČeskyMístní jazykVýslovnost / Kdy se hodí
Jsem vegan / veganka (dánsky)Jeg er veganer„jaj ér vegáner“, v restauraci
Je to veganské? (dánsky)Er det vegansk?„ér de vegánsk“, u pultu
Jsem vegan / veganka (švédsky)Jag är vegan„já ér vegán“, v restauraci
Bez mléka a vajec (švédsky)Utan mjölk och ägg„útan mjölk o eg“, při objednávce
Jsem vegan / veganka (norsky)Jeg er veganer„jaj ér vegáner“, v restauraci
Je to veganské? (norsky)Er det vegansk?„ér de vegánsk“, u pultu
Jsem vegan / veganka (finsky)Olen vegaani„olen vegání“, v restauraci
Je to veganské? (finsky)Onko tämä vegaaninen?„onko temä vegáninen“, u pultu
Jsem vegan / veganka (islandsky)Ég er vegan„jég er vegan“, v restauraci
Děkujitak / tack / takk / kiitos / takkdánsky, švédsky, norsky, finsky, islandsky

Na obalech hledejte slova vegansk (dánsky a norsky), vegansk nebo växtbaserad (švédsky), vegaaninen (finsky) a vegan (islandsky).

Skandinávie se vyplatí i vegansky

Skandinávie je pro první cestu na sever ideální, a pro rostlinné jedlíky dokonce víc, než by člověk čekal. Do Kodaně dojedete z Prahy vlakem bez přestupu, ve všech pěti metropolích je kde se dobře najíst a v supermarketech najdete rostlinná mléka, tofu i hotová jídla. Drahé to být může, ale polední bufety, vlastní kuchyňka a příroda zdarma rozpočet srovnají. Na první cestu doporučujeme Kodaň nebo Stockholm v květnu či září, s jedním dnem v přírodě navíc.

Kterou severskou zemi byste si vybrali jako první, a byli jste už na severu? Napište nám do komentářů, rády si přečteme vaše tipy.

Často kladené otázky

Co je Skandinávie a které státy k ní patří?

Skandinávie jsou v užším smyslu tři státy, Dánsko, Norsko a Švédsko. Spolu s Finskem a Islandem (a s Faerskými ostrovy, Grónskem a Alandy) tvoří severské země. V běžné řeči se slovo Skandinávie často používá pro celý sever Evropy.

Kdy jet do Skandinávie?

Do Skandinávie jeďte od června do srpna kvůli dlouhým dnům a přírodě, v květnu a září kvůli klidu a nižším cenám. Na polární záři je nejlepší doba od konce září do března, za polárním kruhem a za jasné oblohy.

Jaká je nejvyšší hora Skandinávie?

Nejvyšší horou Skandinávie je Galdhøpiggen v norském pohoří Jotunheimen. Měří 2 469 metrů a je zároveň nejvyšší horou Norska i celé severní Evropy.

Jak se dostat do Skandinávie autem?

Do Skandinávie autem pojedete přes Německo a pak trajektem. Nejkratší je přívoz z Puttgardenu do dánského Rødby (asi 45 minut), z Rostocku jede trajekt do Gedseru a do Norska pluje noční trajekt z Kielu do Osla. Z Dánska do Švédska vede Öresundský most.

Dá se ve Skandinávii najíst vegansky?

Ano, ve všech pěti severských metropolích jsou plně rostlinné restaurace, například Hermans ve Stockholmu, Nordvegan v Oslu nebo Mama v Reykjavíku. V supermarketech jsou rostlinná mléka, tofu a náhražky masa běžné. Horší to bývá na venkově, kam se vyplatí brát vlastní zásoby.

Newsletter

Získejte naše e-booky zdarma

Přihlaste se k newsletteru a hned si stáhněte e-book Veganské Vánoce z naší kuchyně s 10 recepty na cukroví, perník a vánočku. Pak jednou měsíčně nová místa z veganské mapy a nové články. Odhlásit se můžete jedním kliknutím.

Newsletter (CZ)

Znáte někoho, komu by se to hodilo? Pošlete mu to.

FacebookPinterestE-mail

Lenka Vojtechová

Lenka vyrůstala na vesnici v západních Čechách. Vegetariánkou je od roku 2015 a vegankou zhruba od roku 2019. Pracuje jako SEO a GEO specialistka na obsah, absolvovala kurz veganské výživy u ProVeg a na The Vegan Travel Bible vymýšlí všechny recepty a spolu s Elle píše cestovní články. Ráda fotí a doma na ni čeká bišonek Lucky a poník Dakota.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *